Jak děkan Němec přistupoval k problémům studentů

   V dobách, kdy jsem byl rozčarován jednak z toho, že nejsem připuštěn k obhajobě diplomové práce, protože jsem nesplnil předměty, o nichž mi nikdo neřekl a které nyní již byly nesplnitelné, a jednak (a zejména) z toho, že i kdybych úspěšně dostudoval, stejně bych nesehnal práci učitele, protože mě nikde nechtěli, když mám jen tu výtvarku, jsem se rozhodl obrátit přímo na děkana, doc. PhDr. Jiřího Němce, Ph.D., a tyto záležitosti s ním probrat.

Ten mi setkání nejprve přislíbil. Prý ale jedině online a sám navrhl datum a čas. Mělo to být sice až za dlouho, až jak se vrátí z dovolené, ale souhlasil jsem. Dokonce jsem si kvůli tomu nainstaloval MS Teams (jinak produkty firmy Microsoft nepoužívám).

V předmětný čas se však nestalo nic. Nedostal jsem kód k připojení se ke konverzaci, žádný e-mail, nic. Telefonuji tedy na děkanát, tam se ozve jeho sekretář: "aha, aha, no já vůbec nevím. Zjistím to a napíši vám e-mail, studente, ano"?

Večer jsem se pak e-mailem stručně dozvěděl, že pan děkan prostě nějak neměl čas. Omluva předem, nabídka jiného termínu... nic takového se neděje.

Tak děkan nejlepší pedagogické fakulty v republice (podle časopisu Týden) přistupuje k problémům studentů...