Kdo jsem a proč to dělám

Proč jsem se vlastně pustil do tak razantní kritiky? Jsem neschopný student, který byl vyloučen ze studia a teď se chce mstít? Myslím si, že mé problémy budou vůbec někoho zajímat? Že tím něčeho dosáhnu?

Na dvě poslední otázky odpovědět neumím. Na ty první dvě rozhodně ano.

   Jsem člověk originálních nápadů a smýšlení. Mnohdy přemýšlím až příliš mnoho, jak jsem si nejednou všiml a jak se mi nejednou vymstilo.

   Každopádně jsem se rozhodl věnovat se v životě výtvarnému umění. A jal se studovat malířství na Fakultě výtvarných umění. Tuto jsem bez větších problémů vystudoval, ale zároveň jsem si uvědomil, že chci v životě a v práci dělat i něco jiného, něco víc než jen být osamocen zavřený ve svém ateliéru.

   A tak jsem se i na doporučení ostatních rozhodl, že se stanu učitelem základní školy.

   V úvahu tak přicházelo, že bych si ke svému výtvarnému vzdělání dodělal pedagogické minimum, ovšem já jsem se nechtěl spokojit s minimálními znalostmi. Chtěl jsem maximum, chtěl jsem se zabývat pedagogikou jako takovou, chtěl jsem ji zkoumat, chtěl jsem v ní řešit problémy (a že jich má!)

   A tak mi přišlo jako nejlepší varianta studium pedagogické fakulty. Na navazující magisterské studium se tehdy šlo přihlásit z toho titulu, že jsem měl již bakalářské vzdělání z FAVU, takže jsem nastoupil rovnou na dvouletý magisterský program. Všechno vypadalo slibně a růžově... ale to byla ta hlavní chyba. Jedna z největších v mém životě. Kde jsem dnes mohl být, kdybych si udělal "jen" pedagogické minimum.

   Když jsem již měl PedF skoro hotový, stala se mi nemilá událost - těžká zlomenina lokte s následnou hospitalizací. Bylo to zrovna na začátku zkouškového. Rozhodl jsem se proto raději studium přerušit a rok si zopakovat. Ovšem nyní začala série neuvěřitelných absurdit, lidské neochoty a rozčarování.

   V době mého přerušení se změnily akreditace oboru. Nikdo mi o tom neřekl, dozvěděl jsem se to až tehdy, když jsem si chtěl přihlásit nějaký předmět, a ten se již nevyučoval. Vůbec jsem tak najednou nevěděl, co mám studovat. Na studijním - neochota. "Všechno je popsáno v ISu, studente, to já vám tady nemůžu opakovat, jste dospělý člověk, tak si to tam najděte, tady je tisíc studentů, všichni si to zařídí, jen vy máte problém..."

   To ovšem nebylo všechno - když máte přerušené studium, možná byste čekali, že další rok musíte dostudovat jen ty předměty, které jste nestihli dodělat, ne? Ale kdepak. Musíte studovat každý semestr určité množství kreditů, takže jich celkově budete mít mnohem víc. Proč? Protože je to ve studijním a zkušebním řádu.

   Skrytý půvab byrokracie se ukázal také tehdy, když jsem si registroval předmět, abych měl dostatek kreditů... a on se neotevřel. Termín byl do včerejška, už si nelze přihlásit jiný, smůla, studente.

   To byla jedna z věcí, kterou se mi podařilo vyreklamovat. Ale stejně jsem pak byl na studijním za padoucha: "studente, jen kvůli vám jsme s vyučující domluvili individuální výuku toho předmětu. Fakulta jí za to zaplatila. Takže vidíte, jak vám vycházíme vstříc, děkujte nám za to, líbejte nám nohy..."

   Ok. Nějak jsem se nakonec studiem prokousal, získal jsem 117 kreditů z povinných 120 s tím, že 10 dalších je za diplomovou práci, takže už jsem konečně vyhlížel diplom. Přihlásil jsem se k závěrečné zkoušce (což dopadlo úspěšně, byl jsem uveden v seznamu obhajitelů práce), pracoval na diplomce (měla být praktická - série obrazů) a když už jsem ji dokončil a asi za tři týdny mě čekaly státnice, přišel mi e-mail ze studijního, že k nim nebudu připuštěn. Proč? Protože mi chybí nějaký povinný předmět. Na studijním opět neochota - "to je váš problém, studente, v ISu to bylo jasně napsané" no, jasně... musel jsem plnit předměty které už neexistují!!! Prostě jsem nepochopil, které to jsou. "To je váš problém, to jste si měl individuálně domluvit s vyučujícími"

   Pěkné, pěkné. Takže já mám chodit po fakultě a domlouvat si individuálně předměty, o kterých se dá jen odhadovat, které tedy vlastně povinné jsou, tedy které se obsahově shodují s těmi z nové akreditace, a které nikoli. To celé za situace, kdy nějaký předmět je zajišťován jednou katedrou, ale hodnocení mi udělí vyučující z jiné katedry. Možná, snad. Ale vlastně nějaký předmět, který mám splnit teď do konce diplomky, se vyučuje jen v jarním semestru. Takže smůla.

Byl jsem vyloučen pro nesplnění podmínek připuštění k závěrečné zkoušce.

    No ale to víte. Pedagogické nadšení mne dosud neopustilo. Stále ještě jsem se chtěl stát učitelem. A tak tedy, když už mám těch 117 kreditů ze 120, jsem se hlásil další rok znovu. Podávám přihlášku. Řádně a včas. Čekám na nějakou pozvánku, říkám si, že požádám o prominutí přijímacích zkoušek... A dojde mi pozvánka, na níž stojí, že před dvěma týdny jsem měl odevzdat nějaké portfolio k přijímací zkoušce. Neodevzdal jsem, mám smůlu. Že už jsem obor téměř vystudoval, takže bych možná mohl být přijat bez přijímaček? Nezájem. Že jsem nikde v e-přihlášce neviděl, že to mám odevzdat? Nezájem. Bylo to tam. Kde? Přece v sekci "upravit". V sekci "upravit" bych se dozvěděl, kdy jsou přijímací zkoušky!!!

   V dobách, kdy jsem stále ještě věřil, že fakultu dostuduji, jsem si sháněl místo učitele. Obeslal jsem tehdy všechny základní školy a všechna víceletá gymnázia v Brně. Něco přes 70 položek. Z nich přišlo asi 30 odpovědí, všechny záporné.  Dozvídal jsem se, že mě nikde nechtějí, nepotřebují. Že když studuji jen výtvarnou výchovu, tak to je k ničemu. Tu přece učí ten, kdo potřebuje doplnit hodiny do úvazku (ano, tak mi to jedna paní zástupkyně narovinu přiznala).

To mám všechno za to, že jsem chtěl být učitelem. Lepším, než s jakými jsem se na ZŠ setkal já. Na PedF MU nežádoucí smýšlení.

Tak proto píšu tyhle stránky