Peklo má jméno IS

Geniálně zmatečný, totálně nepřehledný, zbytečně komplikovaný, maximálně chaotický, omezeně funkční, zcela hloupý, neuvěřitelně bezkoncepční, kapitálně překreativnělý, nebesky ostudný, naprosto špatný...

   Tak takový je počítačový systém na nejlepší pedagogické fakultě podle časopisu Týden. Je to něco tak neuvěřitelně blbého, že si zaslouží vlastní kapitolu v levém menu. Jistě, IS není fakultní záležitostí, nýbrž celouniverzitní. Tak zní první obranná reakce vedení fakulty, když vznesete nějaké námitky. No jo, jenže fakulta je pevnou součástí univerzity, má za něj tedy i ona odpovědnost. Pokud proti ISu neprotestuje, nepokouší se ho změnit, tak ho tím schvaluje a legitimizuje.

   Ve své nespokojenosti se systémem nejsem vůbec sám. Jednou jsem na fakultě podnikl vlastní šetření, kdy jsem se spolustudentů dotazoval, zda jsou s ISem spokojeni, či nikoli. Výsledek? Devět z deseti respondentů odpovědělo, že nejsou. Přesto ale, když jsem s výsledkem seznámil vedení fakulty, dozvěděl jsem se, že tvůrci ISu říkali, že je v pořádku, takže je v pořádku.

   Ale to není zdaleka všechno. On totiž vadí i samotným vyučujícím! Jde to tak daleko, že v roce 2016, když byl v největší síle Islámský stát, vyučující na přednášce krutě vtipkoval, že už ví, kde IS vzal svoji zkratku. Jiný vyučující jej neumí ovládat vůbec a svou agendu si nechává vyřizovat doktorandkou. Což implikuje otázku: má fakulta tak hloupý počítačový systém, nebo tak hloupé vyučující?

Dříve dokonce IS sám před sebou varoval a vymlouval se. Na hlavní straně jste se mohli dočíst motto: IS není komplikovaný, IS je objemný...

Podívejme se na některé konkrétnější věci:

   Tak například jsem vůbec nepochopil, proč existuje registrace a zápis předmětů. Ano, to jsou dvě různé věci. Nejprve si předměty registrujete, potom si ty registrované můžete zapsat. Takže o jednu skvělou příležitost něco prošvihnout navíc. Všechno má samozřejmě své deadliny, ovšem z nepochopitelného důvodu na každé fakultě jiné. Kamarád z fildy říkal, že je na registraci ještě čas? Hm, smůla, na PedF už klidně může být po termínu. Přitom takové VUT tento dvoufázový systém přihlašování nemá a nezdá se, že by mu to chybělo. Tam si prostě předmět zaregistrujete a máte ho. Kdepak - vy vyhledáte ve snad správné šabloně, odtušíte, jaký předmět by tomu mohl odpovídat a pak ho musíte podle kódu vyhledat a registrovat a zapsat. Potom se klidně může stát, že se předmět neotevře, protože se do něj přihlásilo málo lidí. Teď to už to změnit nejde, je po deadlinu zápisů... tak jdete prosit na studijní, no.

   Nezapomeňte, že kdykoli se mohou změnit akreditace vašeho oboru. Zapomeňte však na to, že by vás na to někdo upozornil. Výsledek pak může být třeba ten (jak se mi osobně stalo), že musíte studovat předměty, které se již nevyučují, a dokonce i takové, které už třeba ani neexistují. A to se pak musíte doprošovat u garantů předmětů a vedoucích kateder. 

   Když se tím vším slavně prokoušete, vytvoří se vám v systému jakýsi rozvrh. Ovšem pozor - drobným písmem dole je upozornění, že některé předměty v něm nejsou, protože "předmět nemusí být rozvrhován jako celek", zatímco jiné jsou v něm víckrát (protože se vám zobrazí všechny skupiny). Takže potom dva tři týdny chodíte po fakultě, hledáte správné dveře a dovtipujete se, ve kterých předmětech jste navíc a v jakých máte být, ale nejste.

   Na některé kurzy se pak dá přihlásit jen prostřednictvím klikací časové soutěže, což je samo o sobě trapné a ponižující (obvykle se to spouští od půlnoci), ale hlavně naprosto nesmyslné, když si na to počítačově šikovnější studenti naprogramují roboty.

   To jsem ještě zapomněl na samotný počátek studia, kdy se musíte jít osobně zapsat, vytvořit si fotku do ISu (na které kupodivu každý vypadá blbě, vystajlované selfíčko si tam dát nesmíte) apod. A skvělé studijní oddělení nejlepší pedagogické fakulty v republice to dovede zařídit tak efektivně, že se tam rok co rok táhne několikahodinová fronta po chodníku skoro až k zastávce.

   Konec studia je také složitou disciplínou. Objemný geniální IS vůbec nezaznamená, že jste se již ocitli v posledním ročníku. Nikdo vám tak neřekne, kdy si máte kam co přihlásit. Kdy máte podat přihlášku ke Státní závěrečné zkoušce apod. To všechno musíte zjišťovat sami, a do poslední chvíle nevíte, jestli jste tak učinili správně. Systém vás klidně nechá zapsat se k vykonání státnic i přesto, že nemáte dostatek kreditů k ukončení studia ani je nemáte zapsané. Pak se dva týdny před státnicemi, když už máte hotovou diplomovou práci, klidně dozvíte, že nejste připuštěni, protože nemáte splněné všechny povinné předměty. Teď už splnit nejdou. Takže bohužel, diplomku hoďte do koše. A můžete se příští rok přihlásit zas.

   Jak jsem již řekl, IS nepoužívá žádnou hierarchii důležitosti agend tak, aby to nejdůležitější bylo v systému nejlépe dostupné. Na hlavní straně tak jsou natolik důležité věci, jako třeba rubrika "Schůzky", kde aktuálně stojí pouhé tři zápisy. Z loňska. A dva z nich jsou jen test, kterým někdo zkoušel, jestli to funguje. Potom je v ISu také veledůležitá, pro studium naprosto nezbytná sekce "inzerce". No, skoro nikdo tam neinzeruje. Do diskuze zase skoro nikdo nepřispívá.

   Pak jsou taky třeba kdesi v hloubce jakési odevzdávárny, které se používají například tehdy, když vyučující požaduje odevzdání nějakého dokumentu. Ty však mají nekonečné počty přihrádek, zásuvek a chlívečků, takže je slušná šance, že svou perfektně vypracovanou esej odevzdáte na špatné místo, vyučující ji tak nevidí a z předmětu rupnete. Že se to nakonec vysvětlilo? Smůla, už je po termínu zkoušek, už kredity nedostanete, ani kdyby se vyučující přimlouval (ledaže by by byl osobní přítel děkana, takoví pak mohou v budově s rozporu s řádem i kouřit).

   Uznávání předmětů, které jste odstudovali na jiné fakultě či univerzitě, rovněž nefunguje příliš efektivně. Vy si vložíte přes IS žádost, dodáte potřebné dokumenty a čekáte a čekáte. Pak se dočkáte toho, že vám to zamítnou a vy předmět navštěvovat musíte, protože už vypršel termín na jeho odhlášení a přihlášení si jiného, který by vám časově vyhovoval více. Proto je dobré s uznáváním vůbec nepočítat.

   Tak by se dalo pokračovat ještě velmi dlouho, ovšem nechci riskovat, že vás čtení přestane bavit a vy tuhle stránku zavřete ještě před závěrem. Nuže, přistupme tedy k němu. Výzva vedení fakulty a univerzity:

   Podívejte se na jiné univerzity a jejich systémy. Třeba takové VUT má počty fakult a studentů v podobných řádech jako MUNI, přesto je jeho systém přehledný, jednoduchý a funkční. Znám z VUT spoustu lidí (vždyť jsem ho koneckonců sám absolvoval), ale nikdy jsem neslyšel, že by si někdo na tamější počítačový systém zásadně stěžoval. Ani já jsem tam nikdy neměl větší administrativní problém. Na MUNI každý semestr. A skoro každý z MUNI si na systém stěžuje. Přesto ale vůle ke změně není.